Cévní mozková příhoda

Co je cévní mozková příhoda (dříve mrtvice,iktus)?

Mezi cévní mozkové příhody se řadí 3 různé stavy, které však ve svých projevech mohou vypadat podobně:

  1. mozková ischemie (mozkový infarkt), který je způsoben nejčastěji uzavřením mozkové nebo krční cévy krevní sraženinou, což má za následek poruchu funkce oblasti zásobované touto cévou (cévami) . Mozkové ischemie jsou nejčastější, činí 80% všech případů CMP.
  2. mozková hemorhagie (krvácení do mozku) je nejčastěji způsobeno prasknutím mozkové cévní struktury , činí 15 % všech CMP.
  3. subarachnoidální krvácení (krvácení pod mozkové pleny) je způsobeno nejčastěji prasknutím mozkové tepenné výdutě a činí 5% všech CMP.

Výskyt CMP v CR je vyšší než průměr v EU a USA, ale vzhledem k obecně se zlepšujícímu zdravotnímu stavu obyvatelstva má mírně klesající tendenci. V současnosti (2003) činí kolem 300 nových případů CMP na 100 tisíc obyvatel za 1 rok. . CMP jsou u nás 2. nejčastější příčinou úmrtí hned po ischemické chorobě srdeční (infarkt myokardu apod.).

Výskyt CMP stoupá s věkem, ale je možný prakticky v každém věku. O něco častěji jsou postiženi muži.

Nejčastější rizikové faktory CMP

  • vysoký krevní tlak
  • kouření
  • vysoký krevní tlak
  • cukrovka,zvýšení krevních tuků(cholesterolu aj.)
  • některé poruchy srážení krve
  • zvýšená spotřeba alkoholu
  • migréna

Jaké jsou projevy CMP?

  • náhlá či postupně vznikající porucha hybnosti končetin (obrna)
  • obtíže s vyjadřováním nebo obtížné vyslovování, porucha čití(necitlivos­t,brnění apod­.)
  • závratě
  • porucha vidění-zamlžené vidění zejm. na 1 oku
  • dvojité vidění
  • bolest hlavy v kombinaci s dalšími příznaky
  • pocit na zvracení nebo zvracení
  • zmatenost
  • někdy i křeče nebo bezvědomí

Obtíže mohou spontánně odeznít, stagnovat nebo se naopak prohlubovat.

Co dělat v případě podezření na rozvíjející se CMP?

Ať už je projev počínající CMP jakýkoli, vždy by mu měla být věnována významná pozornost.

Mrtvice-CMP většinou nebolí, je však akutním medicinským stavem podobně jako např.srdeční infarkt. Zásadně nedoporučujeme čekat např.až se hybnost končetiny sama upraví apod. Vždy kontaktujeme lékaře – a to co nejdříve.

Časový faktor u onemocnění mozku hraje významnou roli. Kontaktujeme rychlou záchrannou pomoc – linka 155, pohotovost nebo praktického lékaře případně přímo neurologa. Do příjezdu lékaře sami nepožíváme žádné léky.

V případě,že jsme již v minulosti prodělali CMP nebo trpíme na ischemickou chorobu srdce a bereme léky, které mají zabránit opakování těchto příhod, můžeme-je-li to možné- polknout 1 tbl. Anopyrinu 100 mg. Jiným lékům se ale zásadně vyhneme.

Diagnostika CMP

Pacientovi s podezřením na CMP bude ve zdravotnickém zařízení proveden počítačový tomograf mozku (CT) za účelem odlišení mozkové ischemie od krvácení a určení rozsahu postižené oblasti mozku. Ve speciálních případech se upřednostnuje vyšetření magnetickou rezonancí (MR). Nemocnému je odebrána krev na okamžité zhodnocení stavu vnitřního prostředí. K ozřejmění stavu tepen zásobujících mozek je prováděn ultrazvuk případně angiografické vyšetření. Na základě těchto vyšetření je následně stanoven léčebný postup.

Léčba CMP

Liší se dle typu. Mozková krvácení jsou dle rozsahu a lokalizace v mozku léčebna buď konzervativně (bez použití operace) nebo operačně – krvácení je odsáto. Jsou různé typy zákroků včetně tzv. endovaskulárních, kdy je prasklá cévní struktura ošetřena zevnitř cestou postižené tepny apod.

Mozkové ischemie jsou v principu léčeny látkami, které snižují srážlivost krve a snaží se odstranit nebo omezit velikost sraženiny (trombu), která příhodu vyvolala.Důležitá je rovněž úprava celkového stavu pacienta (vnitřní prostředí,krevní tlak,úprava hladiny glukosy apod.). V současnosti nejučinnější léčbou mozkové ischemie je trombolýza pomocí které je možno trombus (sraženinu krve) zcela rozpustit. Lze ji však použít jen do několika hodin od vzniku příznaků a má přesná kriteria použití vzhledem k možnostem závažných vedlejších účinků.

Subarachnoidální krvácení (SAK) vyžaduje ve většině případů operační zákrok (ošetření prasklé mozkové výdutě).

Prevence CMP

Prevencí míníme opatření, kterými lze snížit riziko výskytu CMP. Patří sem pravidelné cvičení nejlépe do zapocení alespon 3× týdně (nedoporučujeme ale izometrické cviky-např.vzpírání apod.) ,vhodná je chůze,běh,plavání aj, dále.omezení alkoholu – 2 dcl vína denně ale neuškodí (pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi).

Nedoporučujeme kouření, ve stravě omezujeme živočišné tuky a sůl, snažíme se o redukci případné nadváhy.

Jestliže jsme již CMP prodělali, je nutné užívat léky, které snižují riziko opakování příhody. Někdy je nutno podstoupit operační zákrok na krčních cévách nebo jejich endovaskulární ošetření a řídit se doporučeními ošetřujícího neurologa týkající se následné životosprávy.

Prognoza CMP

Asi 25% pacientů s CMP umírá na následky tohoto onemocnění. Na druhou stranu 70% pacientů po ischemické CMP (které jsou nejčastější) se úplně nebo výrazně upraví nebo je schopno života bez přímé závislosti na péči okolí.

Diagnostika a léčba CMP pokračuje trvale dopředu a v budoucnu lze čekat další zlepšení.

Již dnes je možné v různé míře tato onemocnění léčit a čelit jejich opakování.

V každém případě platí TIME IS BRAIN – čas je mozek – čím dříve je pacient s CMP ošetřen, tím větší je naděje na úzdravu.