Díky nové gamasondě můžeme šetrněji léčit nádory prsu a kůže
Lékaři na chirurgickém oddělení trutnovské nemocnice od září rozšíří operativní postupy o radiačně navigovanou chirurgií, a to u pacientů s nádorem prsu a s melanomem. Umožní jim to použití nového gamasondového systému – detektoru radiačního záření. Nemocnice jej zakoupila v pro chirurgické operační sály za 405 tisíc korun z vlastních zdrojů.
Sonda Europrobe 3 (od Canberra Packard) slouží k vyhledávání (detekci) sentinelové uzliny, tedy první lymfatické uzliny, která vede od nalezeného nádoru dál do těla na cestě lymfy (odborně řečeno: první lymfatické uzliny v lymfatickém povodí patologického procesu). Chirurgové pak detekovanou uzlinu snadněji najdou. Jde o metodu, která je pro onkologické pacienty s nádorem ve svém důsledku mnohem šetrnější než dosavadní postupy, protože je ušetří zbytečně rozsáhlých operativních zákroků.
Při vyšetření budou s chirurgy a onkology spolupracovat i odborníci z oddělení nukleární medicíny. „Díky gama sondě můžeme v naší nemocnici zajistit komplexní léčbu pacientům s nádorovým onemocněním prsu a maligním melanomem podle nejmodernějších onkochirurgických standardů,“ uvedl ředitel MUDr. Roman Koudele.
Proč je nalezení sentinelové uzliny tak důležité?
Konkrétně u pacientů s karcinomem prsu je při operačním výkonu potřeba lokalizovat sentinelovou uzlinu, protože do ní se nádor šíří jako do první uzliny. „Pokud tato uzlina není postižena, nejsou postiženy ani ostatní uzliny v podpaží. Během operace se pomocí sondy vyhledá příslušná sentinelová uzlina, která se odstraní a odešle na histo-patologické vyšetření. Tam se zjistí, zda obsahuje nádorové buňky, nebo ne. Podle tohoto výsledku se určí stádium onemocnění a následně se naplánuje další onkologická léčba,“ vysvětlil primář chirurgického oddělení MUDr. Antonín Vajcík.
V minulosti se při operaci karcinomu prsu odstraňovaly všechny podpažní uzliny, které se histo-patologicky vyšetřily, a podle výsledků následovala onkologická léčba. "Jenomže část pacientek uzliny postiženy neměla, takže operace byla v podstatě nadbytečně rozsáhlá. Přitom jde o operaci, která má jistá rizika pooperačních následků v podobě otoku paže na straně výkonu. Při odstranění podpažních uzlin může dojít k zhoršenému odtoku lymfy a tak se vytváří otok horní končetiny,“ upřesnil primář Vajcík.
Proto se hledaly možnosti, jak pacienty léčit šetrněji a prvním důležitým krokem je nalézt onu první-sentinelovou-uzlinu. „Nalezení a odstranění této uzliny představuje moderní metodu v diagnostice a na to navazující onkologické léčbě. Uzlina se odstraní, histologicky vyšetří, a když není postižená, nejsou postiženy ani další, které jsou na řadě. Ty mohou například u ženy s operovaným nádorem prsu v podpaží zůstat,“ vysvětlil Antonín Vajcík.
Na oddělení nukleární medicíny aplikují pacientovi předoperačně malou dávku „zářiče“
Aby chirurg v průběhu operace uzlinu našel, pomohou mu na oddělení nukleární medicíny: „Našim úkolem je zajistit potřebné radiofarmakum a před operací ho naaplikovat do oblasti nádoru a označit místo, kde spádovou radioaktivitu = spádovou sentinelovou uzlinu zaznamenáme,“ objasnila primářka MUDr. Viera Rousková.
„Látka, kterou do místa nádoru ve velice malém objemu vpravíme, je krátkodobý zářič, který je činností lymfatického systému – obdobně jako nádorové buňky – transportován během několika minut do první sentinelové lymfatické uzliny. Zde se dočasně hromadí a tím se tato příslušná uzlina stane detekovatelná („viditelná“) pro gamasondu, pomocí které ji operatér během operace snadněji lokalizuje a následně odstraní,“ dodala Viera Rousková. Pro větší přesnost lokalizace hledané uzliny, se na pracovišti nukleární medicíny zhotoví na gamakameře dvourozměrné nebo podle potřeby třírozměrné snímky a na kůži pacienta se, pro lepší orientaci chirurga, vyznačí místo hledané uzliny.
Zdenka Hanyšová Celá
