Onemocnění meziobratlových plotének a páteře

Problematikou onemocnění páteře se zabývá nejenom neurologie, ale i další obory- ortopedie, traumatologie, rehabilitace, neurochirurgie, revmatologie, osteologie, onkologie, infekční lékařství, manuální medicína, všeobecné lékařství a v neposlední řadě i psychologie či dokonce psychiatrie. Všechny svými metodami léčby směřují ke stejnému cíli, tj. zejména odstranit bolest a zlepšit hybnost páteře.

V našich zemích má neurologie mezi ostatními obory, které věnují pozornost vertebrogenním onemocněním, výsadní postavení. Pacienti s bolestmi zad tvoří velmi významnou klientelu neurologické ambulance. Jde o pacienty jak s akutně vzniklou bolestí, tak i o chronické bolestivé stavy i stavy po operacích páteře.

Jde o nejčastější choroby po nemocech z nachlazení, jsou vedoucí příčinou omezení aktivity u lidí do 45 let věku ( 10–15% prostonaných dní ). Ataku klinicky významných bolestí v zádech zažije během života 60–90% populace.

V zásadě můžeme vertebrogenním onemocnění rozdělit do dvou velkých podskupin:

  • Onemocnění degenerativní povahy různého stupně, typu a lokalizace – manifestuje se poruchou funkce v jednom či v několika segmentech, provázené poruchou držení a pohyblivostí páteře, lokální bolestí a tzv. reflexními změnami okolních pojivových tkání, vzniká blokáda – porucha funkce předchází strukturální změny a dlouhodobá či trvalá porucha funkce podmiňuje či urychluje vznik degenerativních změn ( zúžení páteřního kanálu, onemocnění meziobratlových plotének, artróza meziobratlových kloubů )
  • 1.organická onemocnění specifické nedegenerativní povahy (např.: úrazy, osteoporosa, nádory, bakteriální záněty, autoimunitní onemocnění pojiva, vývojové anomálie, nádory či metastázy ) – vyznačují se vesměs velmi intenzivní atypickou bolestí zad, klidovou, postupně se zhoršující v čase

Zúžení (stenosa) páteřního kanálu může být buď vrozené, tj. geneticky podmíněné, nebo je způsobeno obratlovými nárůstky v okolí vyklenuté meziobratlové ploténky, které mohou utlačovat nervové a cévní struktury a okolní měkké tkáně, ve kterých se nacházejí jemná nervová zakončení a je vyvolána bolestivá reakce

Onemocnění meziobratlových plotének (diskopatie): degenerace plotének nastává postupně vlivem jednostranného a nadměrného přetížení. Jde o složitý proces biochemických a mechanických změn v ploténce, jehož výsledkem je úbytek vody, snížení pružnosti a odolnosti vůči natržení zevního obalu, v důsledku čehož může dojít k výhřezu, nejčastěji směrem do páteřního kanálu. Ploténka ztrácí schopnost odolávat vůči nárazům.

  • difúzní vyklenutí ploténky zhoršuje mechanické vlastnosti a je klinicky významné u vrozeně úzkého kanálu páteřního
  • výhřez (herniace) meziobratlové ploténky vede k utlačení nervových struktur (u krční a hrudní páteře utlačuje míchu nebo nervové kořeny, u bederní páteře pouze nervové kořeny, neboť mícha končí v úrovni 1. bederního obratle)

Hlavní potíží, která přivádí pacienta do ordinace lékaře, je BOLEST.

Bolest rozdělujeme podle diagnostické triády na bolest prostou ( kolísavé intenzity, většinou závislou na fyzické aktivitě, tupou), nervově kořenovou ( bolest je intenzivnější, již méně závislá na fyzické aktivitě, velmi ostrého charakteru, s jasným šířením po končetině) a bolest u závažných onemocnění páteře (infekce, nádory, strukturální deformity-zlomeniny či rozsáhlá neurologická onemocnění).

LÉČBA onemocnění páteře resp. bolesti páteře je komplexní. Zahrnuje jasně danou pohybovou rehabilitační aktivitu, úpravu všedních pohybových stereotypů a neodmyslitelně i medikamentosní léčbu bolesti. Aplikace léků je v současné době již velmi variabilní, od klasické tablety proti bolesti s různými mechanismy účinku až po podání látek přímo do páteřního kanálu. Dle příčiny bolesti je zvažováno i operativní řešení, indikace k operaci je v kompetenci neurochirurga.

DOPORUČENÍ při akutní bolesti zad:

  • aktivita: nejdříve klid a úlevová poloha na lůžku (max do 2–4 dnů), dle možností co nejrychlejší návrat k běžným aktivitám, které nezhoršují nebo nevyvolávají bolest
  • fyzikální terapie: suché teplo, cvičení zad a páteře, manipulace, jóga, použití vhodných ortopedických pomůcek
  • medikamentózní terapie: aplikace tablet v pravidelných intervalech, krátkodobě centrální svalová relaxancia, výjimečně sedativa
  • pokud se změní charakter dosud známé bolesti (jiný typ bolestivého vjemu nebo intenzity bolesti), je nutné vyhledat lékaře k podrobnějšímu vyšetření