Pacienty v bezvědomí léčíme i hudbou

Na oddělení ARO trutnovské nemocnice pomáhají pacienty vracet do života i bazální stimulací zvukem. Vlasty Bílkové, která na ARO pracuje 5 let a poslední 3 měsíce je vrchní sestrou oddělení, jsme se zeptali: Co si pod označením bazální stimulace zvukem máme představit?

Na odděleních, jako je ARO či JIP, jsou hospitalizovaní pacienti, kteří jsou v bezvědomí, nebo jsou pro své onemocnění tlumeni léky. Lidský mozek je schopen si pamatovat své životní návyky a my pomocí cílené stimulace uložených vzpomínek znovu obnovujeme jeho činnost. Je prokázáno, že člověk v bezvědomí vnímá. V této situaci přijímá mozek z okolního světa podněty. Zkuste si představit, co všechno může pacient na oddělení slyšet za zvuky. Na chvíli zavřete oči a vnímejte, co se kolem vás děje: slyšíte chůzi, rozhovor mezi zdravotnickým personálem, slyšíte běžný chod oddělení. Proto se pacientům snažíme navodit relativně příjemné prostředí, aby se cítili v nemocnici dobře, aby nebyli tolik stresováni.

Jaké zvuky jim pouštíte? Úplně první stimulace zvukem je to že, lékař a sestra komunikují s pacientem, i když je v bezvědomí. Vysvětlí mu vše, co s ním budou provádět. Mluví na něho. Dále pacientům pouštíme hudbu, mluvené slovo – prostě zvuky, na které jsou zvyklí a které jim připomínají jejich obvyklé prostředí. Komunikujeme s rodinou a vyptáme se, co běžně poslouchají. Je to velmi individuální – někdo hudbu, někdo třeba jen zprávy. Rodina nám přinese CD nebo MP přehrávač a my mu jeho písničky, nebo oblíbenou rozhlasovou stanici několikrát denně pouštíme do sluchátek. Měli jsme tu pána, který rád poslouchal country hudbu, ráno a odpoledne jsme mu hráli „do ouška“ jeho písničky. Oblíbené zvuky jim navozují příjemné prostředí. Zvuky jsou pro pacienty jedním z mnoha pomocných lan, které jim pomáhá přežít. Kdo rozhoduje o tom, že pacienta budete hudbou stimulovat? Pacienta stimulujeme na základě indikace pana primáře a lékařů.

Je poznat, že pacient hudbu vnímá, že se mu udělá lépe? Je to velmi individuální. Máme vyzkoušeno, že u některých pacientů, hudba funguje. Někdy nastane situace, že pacient je z ničeho nic neklidný, má vyšší tlak a rychlejší pulz i přesto, že je vše v pořádku, jeho terapie se nezměnila a leží v poloze, kterou má rád. My mu pustíme jeho oblíbenou hudbu, on se zklidní a vše se vrací k normálu.

Jak to vnímá rodina? Příbuzní s námi řeší, jak mohou svému blízkému pomoct, zda vnímá a co se dá ještě na víc udělat. My jim ukazujeme, jak je mají pohladit, vzít za ruku a povídat jim – o rodině, o práci, zahrádce. A to je ta nejlepší bazální stimulace, když pacienti poslouchají někoho blízkého. Příbuzní našich pacientů velmi oceňují, že bazální stimulaci zvukem děláme.

Bazální stimulace na ARO zahrnuje ještě další činnosti s pacientem… Ano, je to polohování – umístění pacienta do polohy, kterou má rád, dále masáže, mytí oblíbeným mýdlem, navonění oblíbenou vůní, obklopení předměty, které má rád. Nejčastěji jsou to fotky vnoučat, rodinných příslušníků, pejska, či jiného mazlíčka. Děti mají u sebe svoji oblíbenou hračku, plyšáka.

Přijdou vám lidé někdy poděkovat? Chodí pán, který byl v bezvědomí a neměl dobrou prognózu. Ale vše dobře dopadlo. A vždy, když se nám přijde ukázat, přinese k nám dobrou náladu.

Co by Vám teď udělalo největší radost? Pozitivní vnímání zdravotníků a ocenění práce zdravotníků.

Děkuji. Zdenka Hanyšová Celá.