Spoluprací s Fakultní nemocnicí v Hradci Králové dostanou v léčbě mozkové mrtvice naši pacienti druhou šanci

Oblastní nemocnice Trutnov, a.s.

Rozhovor s MUDr. Michalem Bednářem, Ph.D., novým primářem neurologického oddělení a iktového centra trutnovské nemocnice.

Pane primáři, jaké jsou vaše zkušenosti z působení ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové?

Do Fakultní nemocnice (FN) v Hradci Králové, konkrétně na neurologickou kliniku, jsem přišel v roce 2005 již jako atestovaný neurolog (od promoce v roce 2001 jsem pracoval na neurologickém oddělení v Litomyšli). Věnoval jsem se neurologii prakticky v celé šíři oboru. Od roku 2007 jsem byl odpovědný za vedení svěřených úseků – ambulance, lůžkového oddělení všeobecné neurologie, a jednotky intenzivní péče. V letech 2010 – 2012 jsem byl pověřen funkcí zástupce přednosty neurologické kliniky pro léčebně preventivní péči. V roce 2012 jsem přijal nabídku z rehabilitační kliniky pracovat jako vedoucí lékař oddělení zaměřeného na rehabilitaci u neurologických nemocných, tedy na rozvoji neurorehabilitace. V tomto posledním období jsem se více věnoval publikační činnosti, dokončil jsem doktorandské studium (Ph.D.) a získal jsem specializaci v myoskeletární medicíně a také atestaci v oboru rehabilitace a fyzikální lékařství.

A vaše užší specializace?

Stala se jí elektromyografie, která studuje funkci periferních nervů a kosterního svalstva pomocí snímání elektrických biosignálů. S tím souvisí moje zaměření na nervosvalová onemocnění. Vyjma klinické práce jsem se podílel na výuce na lékařské fakultě a na výzkumné práci týkající se migrény.

Převzal jste neurologické oddělení s iktovým centrem pro široký region. Jak si toto oddělení, které nemá každá nemocnice, vede?

Hlavním nástrojem akutní léčby ischemických cévních mozkových příhod (CMP) v iktovém centru je systémová trombolýza, což je podání infúze s farmakem, které způsobí zprůchodnění uzávěru cévy, a to je základní podmínka pro zlepšení stavu pacienta a jeho návrat do běžného života. V letech 2006–2015 bylo v trutnovském iktovém centru takto léčeno celkem 195 pacientů, v posledních letech se počet ustálil na více než 30 ročně – v roce 2015 to bylo 33 pacientů. Přebírám tedy dobře fungující iktové centrum. Prostor pro další zlepšování tady pochopitelně je, také proto, že doporučené postupy pro terapii CMP se neustále vyvíjejí.

Jaké nové zkušenosti sem přenesete?

Dnes již víme, že u části pacientů systémová trombolýza nemusí vést ke zprůchodnění uzávěru mozkové tepny. Je tu však další možnost léčby, kterou disponují komplexní cerebrovaskulární centra – pro naše iktové centrum se jedná o FN Hradec Králové. Tou léčbou je takzvaná mechanická embolektomie, pomocí které je možné zprůchodnit uzávěr tepny většího kalibru katetrizací z třísla (endovaskulárně). Právě co nejlepší spolupráce mezi naším iktovým centrem a FN Hradec Králové je podle mne předpokladem pro další rozvoj péče o CMP v našem regionu – a já bych chtěl využít v tomto svoje zkušenosti i kontakty.

Co to konkrétně znamená?

V praxi to znamená, že u pacienta s CMP (a průkazem uzávěru větší tepny) po zahájení systémové trombolýzy nebudeme čekat na efekt systémové trombolýzy, ale budeme ho transportovat do FN Hradec Králové, aby v případě, že se tepna

nezprůchodní, nedošlo k prodlevě pro provedení mechanické embolektomie. Pacient tedy dostane druhou šanci, pokud „naše léčba“ nezabere, nebo pokud přijede později. Na rozdíl od systémové trombolýzy, kterou lze provést do 4,5 hodiny od vzniku příhody, lze mechanickou embolektomii provést do 6 hodin od vzniku CMP.

Dostalo se vám také vzdělání a praxe v oboru rehabilitace. Jak vás to jako neurologa ovlivnilo?

Uvědomil jsem si řadu věcí, nahlédl jsem na problematiku neurologicky nemocných z jiného úhlu pohledu. Současná rehabilitace klade důraz na týmovou práci, s lékaři i navzájem mezi sebou musí spolupracovat celá řada dalších odborníků – fyzioterapeut, ergoterapeut, klinický logoped, psycholog a jiní. To je inspirující pro každý medicínský obor. A iktové centrum není jen projekt neurologie, jeho koncepce je multioborová. V rehabilitaci se hledí především na funkci, na soběstačnost pacienta a na jeho kvalitu života. A to jsou principy, které v dnešní medicíně často chybí, a které mě přivedly také k zájmu o rehabilitaci.

Jak je to tedy s rehabilitací pacientů po mozkové příhodě?

S rehabilitací začínáme například u pacientů s CMP již na neurologickém oddělení, prakticky od prvního dne, pokud to stav pacienta dovolí. Rehabilitační oddělení zajišťuje poté tzv. časnou rehabilitaci (v řádu maximálně několika týdnů), následná rehabilitace potom probíhá rehabilitačních ústavech. Mimochodem nedostatečná dostupnost neurorehabilitace je momentálně největším problémem iktové péče v České republice. Zatímco v akutní léčbě u CMP jsme, řečeno sportovní terminologií, ve světové špičce, v neurorehabilitaci za vyspělejšími zdravotními systémy v západní Evropě a USA zaostáváme. Velmi úzká a intenzivní spolupráce s rehabilitačním oddělením naší nemocnice a dalšími rehabilitačními pracovišti v širším regionu je tedy pochopitelně další moje priorita.

Na vašem neurologickém oddělení zahájila činnost klinická logopedka. Jak významně tato skutečnost doplní služby neurologického oddělení?

Je to velký přínos, logopedie je vlastně jednou ze složek rehabilitace. Právě pacienti s CMP trpí často poruchami polykání a poruchami řeči. V případě poruch polykání mohou logopedické postupy významně přispět k urychlení obnovy polykání, což je pro pacienty zcela zásadní, neboť nedostatečná výživa a aspirace do plic jsou nebezpečné komplikace, které pacienta s CMP mohou ohrozit na životě. Logopedické postupy u poruch řeči zase u pacientů s CMP pomáhají zlepšit komunikaci a sociální začlenění, a to je pro jejich návrat do domácího prostředí nebo ke své práci zásadní. Časový faktor je důležitý nejen pro akutní léčbu, ale také pro rehabilitaci včetně logopedie. Čím dříve se s terapií začne, tím mohou být výsledky lepší. Mozek dokáže určitými mechanismy (hovoříme o jeho neuroplasticitě) nahradit ztracené funkce, pokud je včas a intenzivně vystaven specifickým podnětům v rámci neurorehabilitace.

Děkuji za rozhovor.

Zdenka Hanyšová Celá