Bolesti hlavy

Bolest hlavy je jedním z nejčastější neurologických onemocnění v populaci. Různé typy bolestí hlavy občas postihnou přes 90% populace. Neléčená nebo špatně léčená bolest hlavy je častým důvodem absencí v zaměstnání a nízké pracovní výkonnosti. Svému nositeli přináší většinou zbytečné utrpení.

Proč hlava bolí?

Co bolí když nás bolí hlava? Kosti lebky a mozková tkáň samotné nikdy nebolí, protože nejsou zásobené nervovými vlákny přenášejícími bolest. Naopak bolestivé jsou nervové pleteně a nervy probíhající mezi kůží a lebečními kostmi . Bolet mohou také svaly a cévy na bazi mozku a ty které zásobují tkáně vně od lebečních kostí.

Nervová zakončení přenášející bolest se nazývají nociceptory a mohou být stimulována stresem, svalovým napětím, rozšířenými cévami a jinými provokujícími faktory bolesti hlavy. Stimulovaný nociceptor posílá zprávu nervovým buňkám v mozku aby jim sdělil, která část těla je postižená. Člověk si náhle uvědomí bolest palce nohy v případě stimulace nociceptorů na palci.

Informaci o bolesti pomáhá přenášet mnoho chemických látek. Některé z těchto látek potlačujících bolest jsou nazývané endorfiny, což je řecký název pro „morfin uvnitř“. Jedna teorie tvrdí, že lidé trpící bolestmi hlavy mají nižší hladiny endorfinů než lidé, kteří bolestmi hlavy netrpí.

Kdy navštívit lékaře?

Pouze některé bolesti hlavy vyžadují pozornost lékaře. Bolest hlavy při vyčerpání, nevyspalosti či alkoholovém excesu vymizí spontánně, nebo po běžných analgeticích. Jiné typy bolestí hlavy mohou předznamenávat vážná onemocnění a vyžadují rychlou lékařskou pomoc.

Patří mezi ně:

  • Náhlá, prudká bolest hlavy
  • Náhlá, prudká bolest hlavy spojená se ztuhlostí šíje
  • Bolest hlavy spojená se zvýšenou teplotou
  • Bolest hlavy spojená se záškuby končetin
  • Bolest hlavy spojená se zmateností nebo ztrátou vědomí
  • Bolest hlavy po úrazu hlavy
  • Bolest hlavy spojená s bolestí oka či ucha
  • Přetrvávající bolest hlavy u lidí u nichž se před tím nevyskytovala
  • Opakující se bolesti hlavy v dětství
  • Bolest hlavy bránící v normálním životě

Která vyšetření využíváme při diagnostice bolestí hlavy

Mnoho typů bolesti hlavy má tak typické příznaky, že lze stanovit správnou diagnózu na základě dobře odebrané anamnezy. Pacient může dostávat otázky jako: "Jak často máte bolesti hlavy? Kde hlava bolí? Jak dlouho bolest hlavy trvá? Kdy se u vás poprvé objevila bolest hlavy? ". Další dotazy mohou směřovat na spánek, rodinné problémy a pracovní zařazení.

Většina lékařů také zjišťuje údaje o proběhlých onemocněních, úrazech hlavy, šilhání, zánětech dutin, onemocnění zubů, problémech s kousáním a užívaných lécích. Tyto údaje mohou silně podpořit podezření na migrénu nebo „cluster headache“. Kompletní neurologické vyšetření se zaměřuje na vyloučení mozkového aneurysmatu, meningitidy nebo nádorů mozku. Krevní testy mohou odhalit poruchy štítné žlázy, anémii nebo infekční choroby, které mohou způsobit bolest hlavy.

Elektroencefa­lografie měří elektrickou aktivitu mozku. Může odhalit poruchu funkce mozku ale nemůže odhalit příčinu bolesti hlavy. U nezvyklé bolesti hlavy může lékař ordinovat počítačovou tomografii mozku nebo nukleární magnetickou rezonanci. Snímky pomohou odlišit například krvácení mozkových cév, mozkový nádor nebo jiná závažná onemocnění mozku. Obě nebolestivé a neinvazivní metody dokáží zobrazit detaily mozkové tkáně.

Při podezření na aneurysma – výduť na mozkové cévě je někdy prováděna mozková angiografie. Při této metodě je aplikována do cévy kontrastní látka, která na rentgenu zobrazuje cévní kresbu.

Diagnoza spadá do jedné ze čtyř základních skupin:

  • Cévní bolesti hlavy
  • Tenzní bolesti hlavy (ze zvýšeného svalového napětí)
  • Přetlakové bolesti hlavy (ze zvýšeného nitrolebního tlaku)
  • Zánětlivé bolesti hlavy

Cévní bolesti hlavy jejichž známým zástupcem je migréna mají svůj název odvozený od teorie o špatné funkci cévního systému mozku. Tenzní bolesti hlavy jsou spojené se zvýšeným napětím obličejových svalů a svalů krku. Přetlakové a zánětlivé bolesti hlavy jsou symptomem jiného onemocnění například mozkové mrtvice nebo zánětu dutin.

Co je to migréna?

Nejčastějším zástupcem cévních bolestí hlavy je migréna. Migrenozní bolest hlavy je obvykle charakterizována bolestí hlavy na jedné či obou polovinách hlavy, nevolností a někdy poruchami vidění.

Symptomy migrény.

Liší se u dvou nejčastějších typů – migrény s aurou a bez aury.

Hlavním rozdílem mezi těmito dvěma typy je přítomnost neurologických symptomů 10–30 minut před začátkem bolesti hlavy. Tyto symptomy se nazývají aurou. Postižený může mít jiskření před očima nebo dočasnou ztrátu zraku. K dalším příznakům patří poruchy řeči, slabost horních a dolních končetin, brnění obličeje či rukou či zmatenost. Bolest u této klasické migrény je intenzivní, bodavá či pulsující na čele, zátylku, v okolí uší, čelisti či oka. Obvykle začíná na jedné straně a může se šířit i na druhou. Trvá 1–2 dny.

Migréna bez aury je v populaci častější. Nepředchází jí aura. Někteří lidé mohou mít ale neurčité předzvěstné příznaky jako únavu, změny nálady, retenci tekutin. Při bolesti hlavy může být naopak průjem, časté močení, nevolnost a zvracení. Bolest hlavy může trvat 3–4 dny.

Oba typy migrény se mohou objevovat několikrát týdně nebo také jedenkrát za několik let. U některých lidí se objevuje migréna pravidelně – např. při menstruaci, v sobotu po vyčerpávajícím týdnu apod.

Příčina migrény

Mezi vědci nepanuje shoda o příčině migrény. Shodují se však, že hlavní změnou je průtok krve mozkem. Zdá se, že lidé s migrénou mají hyperreaktivní mozkové cévy reagující na různé podněty.

Podle nejpřijímanější teorie nervový systém odpovídá na určité podněty spasmem nervově zásobených cév na bazi mozku. Tyto spasmy uzavírají nebo zužují tepny zásobující mozek, skalp a oblast krku.

Při zúžení těchto cév je omezený průtok mozkem. Současně se uvolňuje s krevních destiček chemická látka nazývaná serotonin. Ten působí jako silná vasokonstrikční (cévy zužující) látka. Tím dále zhoršuje prokrvení mozku.

Snížené prokrvení mozku snižuje zásobení kyslíkem. Podobné symptomy se objevují u mozkové mrtvice.

Jiné cévy v mozku reagují na snížení dostupnosti kyslíku rozšířením a tím pomáhají zásobovat strádající oblasti. Toto rozšíření průsvitu tepen se šíří i na tepny skalpu a krku. Při něm se uvolňují látky nazývané prostaglandiny. Dále jsou uvolňovány jiné látky způsobující zánětlivou reakci a bolest. Cirkulace těchto látek a tlak rozšířené stěny tepen dráždí bolestivá zakončení. Výsledkem tohoto procesu je intenzivní bolest hlavy.

Migréna u žen

Vyskytuje se častěji. Může být vázána na menstruaci, porod, nebo může vzniknout po menoupauze. Antikoncepce obvykle bolest hlavy zvýrazňuje, u některých žen ji však naopak může zmírňovat.

Vyvolávající podněty

Mnoho migreniků má postižené rodiče a příbuzné. Předpokládá se vrozená abnormalita regulace napětí stěny tepen.

Bolest hlavy může vyvolávat stres nebo normální emoce, biologické příčiny i vlivy zevního prostředí. Únava, blikavé světlo, změny počasí a některé potravy mohou vyvolat migrénu.

Jiné formy migrény

Méně častými formami migrény jsou následující:

  • Hemiplegická migréna způsobuje přechodnou obrnu pravé či levé poloviny těla. Někteří lidé mají problémy s viděním a závratěmi. Tyto příznaky se objevují 10–90 minut před začátkem bolesti hlavy.
  • U oftalmoplegické migrény je maximum bolesti v okolí oka, pacient má dvojité vidění, pokleslé víčko nebo jiné potíže se zrakem.
  • Bazilární migrénu předchází závratě, dvojité vidění a špatná koordinace svalů. Objevuje se hlavně u adolescentů a mladých žen. Často je vázána na menstruační cyklus.
  • Beningní zátěžová bolest hlavy. Je vyvolána během, kašlem, kýcháním nebo předklonem. Přetrvává tyto aktivity pouze o několik minut.
  • Status migrenozus je řídké onemocnění, kdy intenzivní bolest hlavy trvá 72 hodin a déle. Bolest hlavy a nevolnost jsou tak intenzivní, že si vyžádají hospitalizaci. K tomuto stavu predisponuje úzkost a deprese.
  • Migréna bez bolesti hlavy je v podstatě aurou bez následné bolesti hlavy. Bolest se při migréně může objevit také v jiných částech těla, nebo může být spojena s horečkou.

Léčba migrény

V době kamenné byly u lidí trpících migrénou odstraňovány části lebečních kostí. Ve středověku byla migréna léčena podáváním kravských mozků a kozího trusu rozpuštěného v octě.

Nejčastěji je migréna léčena léky, biofeedbackem, omezením stresu a vyloučením některých potravin.

Pravidelná fyzická zátěž může také omezit frekvenci a trvání záchvatů. Vířivé a jiné koupele také pomáhají relaxovat.

Při záchvatu migrény může dočasně pomoci studený obklad na hlavu nebo stisknutí bolestivé tepny před uchem či bolestivého místa na hlavě.

Léky

Jsou dva typy léčby – preventivní a léčba samotného záchvatu.

Málo časté záchvaty jsou obvykle léčeny analgetiky. Lehká migréna může zareagovat na acylpyrin či aminofenazon podaný na začátku záchvatu. Malé množství kofeinu má také preventivní účinky. Většina migreniků však potřebuje silnější léky.

Nejčastěji používanými léky jsou tryptany. Váží se na serotoninergní receptory a tím brání účinku serotoninu. Nejlepší účinek mají při podání na začátku záchvatu. Podání léku lze opakovat. Tyto léky nejsou vhodné pro pacienty trpící anginou pectoris, basilární migrénou, vysokým tlakem a onemocněním cév či jater.

Ergotamin ovlivňuje dilatační stádium bolesti hlavy.

Při frekvenci záchvatu 3 a vícekrát za měsíc je doporučována preventivní terapie. Nejčastěji jsou podávány propranolol, methipranol, amitritptylin a IMAO – antidepresiva, kyselina valproová – antiepileptikum a verapamil – blokátor kalciových kanálků.

Relaxační metody a biofeedback umožňují lepší volní kontrolu napětí svalů

Dieta

Prospěch ze speciální diety může mít malá část migreniků. Spočívá ve vyloučení potravin provokujících záchvaty a častá malá jídla zabraňující hypoglykemii.

Příliš dlouhý spánek může také vést k hypoglykemii a vyvolat bolest hlavy.

Další informace na internetu