K očnímu „na preventivku“ jako k zubaři. Včasnou léčbou změn na sítnici lze předejít slepotě

S primářkou očního oddělení MUDr. Zuzanou Chovancovou si povídáme na téma péče o zrak. Nejdříve se ptáme, co je na práci očního lékaře přitažlivé?

Je to hezký obor, ne nadarmo se říká, že okem vidíte do duše….

Opravdu vidíte lidem do duše? Oko je sice malý orgán, ale dá se z něho mnoho vyčíst. Někdo přijde se zhoršeným zrakem a já zjistím, že má na očním pozadí změny od cukrovky, o které ani neví, že ji má…

Co Vás na Vaší práci nejvíc těší? Je to moc hezké, když člověk, kterému odoperujete šedý zákal, kdy neviděl, opět prozře…

Jak velké je dnes ohrožení slepotou? Oslepnout může člověk různým způsobem. Nemocí, úrazem, ale i vlastní nedbalostí. Mezi nejčastější příčiny slepoty patří věkem podmíněná degenerace centrální krajiny sítnice, hlavně její vlhká forma. Centrální krajina sítnice nám umožňuje čtení. Dříve se toto onemocnění neléčilo. Dnes, s rozvojem medicíny, je léčba možná. Je však nákladná, jedna injekce je za desítky tisíc korun. Celková léčba vyjde na statisíce. Umožní však lidem oddálit slepotu o mnoho let. Z toho mám radost. Naproti tomu suchá forma této degenerace většinou ke slepotě nevede, ale postupné odumírání světločivných elementů vede k výraznému zhoršení zraku. Oddálit zhoršení můžeme v tomto případě užíváním doplňků stravy s luteinem a zeaxantinem.

Co všechno operujete? Vše na předním segmentu oka, spojivkové útvary, výrůstky na obličeji, provádím placené plastiky víček.

Vedete glaukovomou poradnu. Co je to glaukom? Glaukom (zelený zákal) je další častou příčinou slepoty. Hlavním příznakem není zkalení očních tkání, ale je to poškození zrakového nervu. Nejčastější příčinou je zvýšený nitrooční tlak, který vzniká nerovnováhou mezi tvorbou a vstřebáváním nitrooční tekutiny. Většina forem glaukomu začíná plíživě, bez příznaků. Postupně dochází k zužování zorného pole do trubice a v konečném stádiu končí slepotou. Pokud již člověk vnímá zúžení zorného pole, tak je již postižení zrakového nervu výrazné. Zvláštním typem je glaukom uzavřeného úhlu, jehož prvním projevem většinou bývá akutní záchvat. Objevuje se náhle, nečekaně a projevuje se krutou bolestí oka i celé poloviny hlavy, nevolností nebo i zvracením, zarudnutím oka a zhoršením vidění. Duhovka naléhá na rohovku a nitrooční tekutina nemůže odtékat, hromadí se v oku a zvyšuje nitrooční tlak až na takovou hodnotu, že oko bývá na pohmat tvrdé jako kámen. Akutní záchvat zeleného zákalu je nutné léčit na očním oddělení, kde po snížení tlaku očními kapkami i celkově podanými infúzemi zpravidla následuje operace laserem nebo i operace klasickou chirurgickou metodou, při které je odstraněn kořen duhovky a tak vytvořena náhradní cesta, kudy může tekutina z oka odtékat.

Dá se tomu přece jen předejít?
Ano. Pravidelnou kontrolou u očního lékaře s měřením nitroočního tlaku. Každý člověk po 40. roce věku, kdy většinou potřebuje brýle na čtení, by měl navštívit očního lékaře. Mně nevadí, že si lidé nechají dělat brýlovou korekci u optometristy – na to je školený, ale měl by zároveň doporučit oční vyšetření, protože člověk po předepsání brýlové korekce je bez obtíží a lékaře nenavštíví. Tím se však nemohou podchytit určité nemoci v jejich počátku. Zvláště u glaukomu platí, čím dříve je diagnostikován a kvalitně léčen, tím je větší šance záchrany kvalitního vidění.

Kdy ještě by měli přijít? Pokud je v rodině zátěž dědičnou oční nemocí – věkem podmíněná degenerace centrální krajiny, glaukom, tupozrakost nebo jiné oční vady. Dále, pokud je v rodině zátěž cukrovkou s očními komplikacemi. Zvlášť apeluji na pravidelné kontroly pacientů s diabetem, i když nemají potíže s viděním. Včasnou léčbou zjištěných změn na sítnici lze předejít slepotě. Pokud diabetik začne špatně vidět, ve většině případů se to již nedá zvrátit. A poznám zelený zákal? Jak?

Prostý zelený zákal poznáte až v pokročilém stádiu, zúží se Vám zorné pole. Akutní záchvat, jak jsem se již zmiňovala, je provázen velkou bolestí, nevolností až zvracením a zhoršením visu. Jak jsme na tom se zrakem v současné době?

Nyní jsou na oči kladeny velké nároky. Jsme ve světě pokroku a tomu se nedá vyhnout. Několika hodinové sezení u PC, zářivky, klimatizované prostory očím mnoho neprospívá. Dnešní dítě si častěji vezme tablet, mobil, počítač, což se podepisuje nejen na psychice, ale i na oku. Oči jsou unavené, zároveň jsou stále více vystaveny UV záření, které má vliv na vznik mnoha nemocí. Tady bych chtěla zmínit, že dnes se málo dbá na nošení brýlí s UV filtrem. Před desítkami let stačilo, že si je pořídil člověk na pobyt u moře, dnes je silné sluneční záření i v našich zeměpisných šířkách, brýle bychom měli používat pravidelně, když vycházíme na slunce… Dá se říci, kdo je na tom líp? Jestli ti, co ztratí zrak v útlém věku, nebo ti, kdo oslepnou jako starší lidé? Ti, kdo jsou nevidomí od narození, nebo oslepnou v útlém dětském věku, mají výhodu oproti těm, kteří oslepnou v dospělosti. Při oslepnutí v raném věku se ostatní smysly posílí. Ale když diabetik oslepne například po šedesátém roce věku, pak je s velkými obtížemi schopen se o sebe postarat.

Často slýcháme o tříštění obrazu při migréně. Co se to děje? Ano, auru – obrazce, roztříštění obrazu vnímají lidé při silné migréně. Migréna je vlastně to, že vám pracují cévy, v hlavě to bolí, pulsuje, ale na očích se to projeví zrakovým vjemem. V případě migrén je dobré nechat si kromě neurologického vyšetření vyšetřit i nitrooční tlak, protože jeden typ glaukomu (viz výše) dělá právě takové zrakové vjemy, podobné auře.

Nosíte už také brýle? Na dálku ne, ale na blízko už je občas potřebuji…

Dejme tomu, že za vámi přijde čtyřicátník. V čem spočívá jeho vyšetření? Nejprve vyšetříme centrální zrakovou ostrost. Poté odebereme pečlivě anamnézu. Další kroky se odvíjí od zrakové ostrosti a anamnézy. U zdravého, dobře vidoucího člověka vyšetříme refrakci, změříme nitrooční tlak a vyšetříme biomikroskopicky přední segment oka a oční pozadí. Pokud má problémy s viděním nablízko, předepíšeme korekci na čtení. U lidí s určitým interním onemocněním – diabetes, hypertenze, imunologické onemocnění aj. – kromě základního vyšetření provádíme vyšetření očního pozadí v arteficiální mydriáze, popřípadě při zjištěných patologiích provedeme ještě další specializovaná vyšetření, jako je optická koherentní tomografie, fluorescenční angiografie, při podezření na glaukom ještě i vyšetření zorného pole, vyšetření duhovko-rohovkového úhlu. Dle nálezu doporučíme léčbu a frekvenci kontrol.

S čím k vám chodí lidé nejčastěji? S nejrůznějšími problémy – dioptrickými vadami, se záněty, s tělísky zaseknutými do rohovky, miminka s neprůchodností slzných cest, děti se šilháním, nedonošené děti k vyšetření očního pozadí, různé úrazy oka, obličeje, lidé se sítnicovými problémy – cévními uzávěry, zánětlivými změnami sítnice, zrakového nervu, s již zmiňovaným glaukomem, věkem podmíněnou degenerací… Když jsem před dvaceti lety nastupovala, diagnostika sítnicových i jiných onemocnění byla omezená. Nemocí přibývá, oční lékař se nespokojí se základním vyšetřením. Nyní je spousta diagnostických možností, díky kterým se dá předejít těžkým následkům. Stojí to ale čas. Pacientů je mnoho, lékařů málo a tak se, bohužel, prodlužují čekací doby na vyšetření. I proto budeme od září zavádět objednávkový systém.

Chodí si k Vám lidé jen tak popovídat? Poznáte to? To víte, že ano. Lidé si velmi často potřebují „jen“ s někým popovídat. Psychika dělá moc u všech nemocí. Kdysi jsem tomu nevěřila, ale když vidíte, že dva lidé se stejně těžkou nemocí mají úplně jiný průběh i výsledek – jeden se moc chce uzdravit a uzdraví se, druhý se tomu poddá, takže to nefunguje. Nezbývá než uvěřit na „zhmotnění myšlenky“. Myslím, že je u nás málo psychologů. Každý nemocný by potřeboval psychickou podporu, i když si to nepřipouští. Ušetřilo by nám to spoustu času, pokud by byl na blízku psycholog, který by nemocného vyslechl a podpořil. Mám v poslední době pocit, že jsem nejen oftalmolog, ale i psycholog.

Děkuji. Zdenka Hanyšová Celá